Nejnovější příspěvky

Jste vládci svých strategií?

Žijeme v době specialistů. Je výhodné se na něco specializovat. Specializovat se znamená vyniknout; být v něčem dál, než je průměrný člen společnosti. Být specialista znamená být odborníkem, na kterého se ostatní obracejí, když potřebují radu nebo řešení. A netýká se to pouze jednotlivců, ale i firem a organizací. Jsou záležitosti, které můžeme s klidem odborníkům svěřit neboli outsourcovat, ale existují i záležitosti, jejichž řešení se outsourcovat nevyplácí.

Management zbabělosti

Být manažerem je populární. Ale také náročné. Je dobře známo, že podstatou managementu je dosahovat cílů prostřednictvím jiných lidí. Manažer má moc, ale také odpovědnost. Obojí musí být správně vyváženo. Rovnováhu bohužel narušuje až příliš častý výskyt tendence systematicky posilovat moc a zbavovat se současně odpovědnosti. Jedním z poměrně oblíbených způsobů, jak se odpovědnosti zbavit, je delegovat ji na systém.

Záměr podnikatelského záměru

Už jste někdy vyplňovali dokument zvaný „podnikatelský záměr“? Potřebujete v něm naformulovat co a jak hodláte dělat. Dokonce na to existují vzorové formuláře, abyste se nemuseli zbytečně namáhat a zdržovat a na nic důležitého jste nezapomněli. Výborně. Nechybí vám ale ještě záměr podnikatelského záměru?

Metodika: štít z papíru

Žijeme v době postupů, algoritmů a zaručených receptů prakticky na cokoliv. Na cokoliv si vzpomeneme existuje šablona, návod či alespoň osvědčená sada doporučení a zásad. Říkáme jim metodiky a máme je celkem rádi, protože věříme, že nám pomáhají. Ale mají i odvrácenou tvář – neméně lákavou. 

Opium marketingu

Máme firmu, produkty a už potřebujeme jenom dobrý marketing. Co vlastně od marketingu očekáváme? Aby nás všichni znali a stála se k nám fronta? Aby prodeje vylétli až do nebes? Marketing na mnoho lidí působí omamně. S marketingem po boku mají pocit, že problémy své firmy už nepotřebují řešit. Ale jsou to jen bláhové sny a vábení plovoucího smyslu. Firmy si často dopřávají opia marketingu a stává se tak, že už nikdy nevystřízliví.

Metodika neúspěchu

Úspěch. Jak ho ve firmě docílit? Existuje nemálo zaručených receptů vedoucích k úspěchu. Paradoxně je už někde četl každý. Jsou známy důležité návyky, nejlepší způsoby využívání kapacity mozku, nejefektivnější styly komunikace, nejužitečnější nástroje, nejsprávnější metodiky a tak dále. Cílem všech těchto témat je zaručit úspěch. Najít však v tak vzácném jevu jako je úspěch onu magickou formulku či zázračnou přísadu je prakticky nemožné. Něco jako nalézt perpetum mobile. Koneckonců, přestože jsou k mání všechny recepty, nějak dramaticky se počet zázraků nezvýšil. Zkusme na to tedy jít z druhého konce a řekněme si, co k úspěchu rozhodně nevede.

Závody ve vyhoření: kdo vyhoří dřív, lidé nebo firma?

O syndromu vyhoření se obvykle hovoří v souvislosti s jednotlivci. V případě zaměstnanců je předcházení syndromu vyhoření do značné míry starostí jejich nadřízených. Ale co když se vyhoření začne pokoušet o toho, kdo již nadřízeného nemá a nese tak odpovědnost za celou firmu a její prosperitu?

Retroteorie úspěchu

Znáte to: po bitvě je každý generál. Ale co když je bitvou úspěšné podnikání? Znamená to, že lze při dalším podniku napodobením některých vybraných rysů zopakovat i samotný úspěch? Na první pohled by se mohlo zdát, že ano. Nasvědčuje tomu i řada manažerských teorií a zaručených receptů na úspěch.

Plovoucí smysl vizionářů

Už jste někdy potkali opravdového vizionáře? Pracovali jste pro nějakého? Možná ano. A nebo si myslíte, že ano a jenom mnoho let někoho následujete v bláhové iluzi konání velkých činů. Možná máte pocit dobývání světa, rozkrývání jeho podstaty a nebo čehokoliv dostatečně vzrušujícího a zajímavého. Všechno ovšem stojí a padá s otázkou, jestli onen následovaný odvážný hrdina skutečně nějakou vizi má. Jak to ale poznáte?