Realita je, na rozdíl od představ založených na filmových zkratkách, daleko přízemnější. Všichni máme svou zkušenost s každodenním životem a tlakem, který na nás vyvíjí a tím nám udává směr. Leader je především ten, kdo je schopen Každodni vzdorovat natolik, že dokáže určovat jiný směr a umožní ostatním jeho následování. Dalo by se říci, že vlastně před tlakem Každodne své následovníky chrání a zároveň vytváří tlak vlastní. Zatímco kola Každodne se však točí bez ohledu na naši volbu, leadera následujeme pouze, pokud si to zvolíme.
Z tohoto pohledu lze snadno zredukovat chápání leadershipu na jeho vnější projevy jako jsou „vůdčí osobnost“ nebo „schopnost motivovat“, případně na „silné manažerské dovednosti“. Co ale spadá do skutečného leadershipu je neustálé vybrušování aktuální strategie vůči zvolenému cíli a ladění úsilí těch, kdo jsou do realizování strategie zapojeni. Jinými slovy jde o opracovávání záměru, který je natolik silný, že vytváří protiváhu Každodne.
Leader je pak prostě a jednoduše ten, kdo vede lidi k dosažení svého záměru. Stojí a padá se schopností záměr nést, udržovat a zprostředkovávat těm, kdo ho následují. Podle záměru se rozhoduje, co je potřeba udělat a koho je potřeba čím motivovat, přesvědčit či popostrčit žádoucím směrem. Leader je ten, kdo musí vždy vidět možnosti a neustále je zvažovat a tříbit. K cíli vždy vede mnoho cest, záměr však není výčtem všech možných, ale právě té jedné cesty, která je strategicky nejvýhodnější.
Pravý a záměrný leadership musí být vždy založen především na smyslu zakotveném v cíli. Všechno ostatní se vlivem okolností může různě vyvíjet a měnit, ale smysl nikoliv — ten zůstává. Právě to dělá leadership tak těžkým při vedení firem. Držet se za každou cenu vytrvale smysluplnosti a zároveň způsobit, že budou dodrženy zcela světská pravidla, jako je nepřekročení rozpočtu, rozumné vytížení pracovníků, jejich efektivita práce a mnoho dalších věcí — to je opravdu oříšek.
Často se člověk leaderem stane, aniž by chtěl. Třeba proto, že podniká. Nebo se dostane do situace, kde je leadership nezbytný a dokonce může být vyžadován. Ať už je to jakkoliv, jediným opěrným bodem je záměr: cíl a jemu odpovídající strategie. Bez ohledu komunikační dovednosti a odbornou kvalifikaci je modus operandi každého pravého leadera záměr. A ten není o tréninku — je potřeba ho mít.
Chcete-li se naučit se záměry pracovat, je jediná cesta, a to vlastní záměr postavit. Využijte k tomu službu Umění záměru.
