Archiv rubriky: Rozvoj potenciálu

Každodenní leadership

Kdo by alespoň někdy necítil touhu ukázat šéfům, jak by měli lépe vést a řídit ostatní. Je snadné si představit, jak člověk sedí v prostorné a přepychové kanceláři a zahloubán do hlášení a grafů činí se sklenkou v ruce zásadní rozhodnutí, které změní chod světa. Nebo jak alespoň jednou za čas přijde se strategií, kterou se podaří dosáhnout nemožného. Jak ale vypadá prozaičtější a spíše každodenní stránka leadershipu?

Realistické cíle

Všichni víme, že chceme-li někam dojít, musíme mít cíle. Když nemáme cíl, těžko někam cíleně směřovat. Jak má vlastně cíl vypadat si určitě umíme celkem jasně představit třeba u plánování výletu. Ale co když se jedná o cíl firemní nebo dokonce o cíl životní? A jak vůbec poznáme, zda je náš cíl realistický?

Leaderem z nezbytí

Naše společnost trpí nedostatečností leaderů. Slyšíme to dnes a denně: „nemáme dost leaderů“ či „zažíváme krizi leadershipu.“ Platí to jak v politice tak v businessu. Nedostatečnost leaderů přitom přímo souvisí s nedostatečností záměru. A nedostatečnost záměru vzniká v důsledku každodenního tlaku, který paradoxně vytváří tatáž společnost, která leadery postrádá. Odkud se tedy leadeři berou? A najdou se vůbec ještě?

Karavana spolupráce

Dosáhnout něčeho, co bych sám nedokázal. To je hlavním důvodem, proč spolupracovat. A je to také hlavní důvod, proč se lidé spolu setkávají, diskutují, networkují. Ne snad, že by byli od přírody společenští, ale je to především proto, že pro dosažení svých cílů potřebují spolupráci někoho dalšího.

Nedostatečnost záměru

Každý známe ten pocit, když po něčem toužíme. A každý taky známe ten pocit, když to nemůžeme dostat. Máme přirozenou tendenci svádět to na nepřízeň osudu, světa — prostě našeho okolí. Co když je to ale jenom tím, že náš záměr není dostatečně silný?

Agilita zdravého rozumu

Agilní, agilita, agilnost. Termíny velmi módní a populární. Co se však za nimi skrývá? Jde o zázračný všelék a nebo o lék, který je sice účinný, ale má i své kontraindikace? Je agilita převratným řešením problémů nebo jen způsob použití zdravého rozumu z nezbytí?

Motivace beze smyslu

O motivaci bylo napsáno již mnohé. Pravděpodobně nejznámější teorii motivace formuloval ve 40. letech 20. století americký psycholog Abraham Maslow. Ikonickou podobou této teorie je tzv. Maslowova pyramida potřeb. V tomto článku představím vlastní pojetí motivace a od něj odvozenou pyramidu potřeb, která se v jistých částech s tou Maslowovou shoduje. Ovšem liší se ve východiscích, způsobu odvození a v důsledcích, které z pyramidy vyplývají.